2006

Ježíšek nám v noci přinesl vánoční stromeček. Kubíček ho objevil při noční cestě z pokojíku do ložnice. Nikolka až ráno. Po celý den se Nikolka snažila utrhnout nějakou kolekci nebo baňku. Za celý den se ji to podařilo 5x. Lákadlo je příliš veliké. Večeře oproti loňsku proběhla klasicky. Obě děti s námi hezky seděly u stolu a cpaly se co se dalo. Po večeři odešli děti s mamkou do Kubova pokojíku vyhlížet Ježíška, zatímco já jsem co nejrychleji ukládal pod stromeček hromadu dárků. Pak jsem zazvonil na zvoneček, který svolával všechny ke stromečku. Kubíček si rozbalování a hraní s novými hračkami užíval a rozbaloval všechny dárky.

Na konec roku jsem si šetřil dovolenou. Máme před sebou spousty nakupování. S Nikolkou se nakupovat zatím nedá, takže se střídáme v hlídání a nakupování.

Chlednější období se blíží a naše auto dostalo nové zimní pneumatiky (Bridgestone LM 20).

Už je to téměř celý rok, co se narodila Nikolka (9.10.). Dostala první dort se svíčkou a spoustů dárečků.

Vdávala se Jituščina sestřenice. Obřad probíhal na slezkoostravské radnici.

Díky autu se nás rádius výletu podstatně zvětšil. Už jezdíme na slavnosti do míst, kam jsme se před léty ani neodvažovali. Takže sledujeme akce nejen v Ostravě, nýbrž i ve vzdálenějším okolí. Příkladem jsou novojičínské slavnosti. Poprvé jsem byl na náměstí a u zámku. Celé náměstí bylo obklíčeno stánky předměty, které se nyní prodávají na obdobných jarmarcích (dřevěné nástroje, medovina, pečivo, hračky, ...). S Kubíkem jsme si vystáli prohlídku na vězi s hezkým rozhledem po okolí. Pak jsme vkročili na náměstí přeplněné atrakcemi pro děti. Na zpáteční cestě jsme zastavili ve Stachovicích, abychom doplnili další bečku nasbíranými švestkami a děti si zde mohli odpočinout pro náročném dopoledni.

Nikolka po měsících kroužení po dvou kolem všeho pevného vyrazila za naši pomoci zcela sama bez opory. Oproti Kubíkovým začátkům jí to docela jde a nebojí se sama pustit a kousek popojít. Během týdne od pár samostatných krůčků zvládá i delší trasy (z obývaku až do kuchyně). Umí u bezpečně sedat pokud to po dvou nejde.

Ve věku 3 a půl let nastoupil Kubíček do prvního ročníku školky. Ta stojí přes cestu a vidíme na mí z okna obývacího pokoje. Chodí do třídy B a v šatně si zvolil skříňku se stromečkšm. První den si s ním hráli další čtyři kluci. Ale celkem má s ním docházet dalších 26 dětí.

Dlouho očekávaná cesta do houbařské oblasti k sestřenici, která bydlí nad Ostravicí pod Lysou horou. Cestou nahoru jsme vyzkoušeli naše auto na rally několika kilometrovém úseku. Bohužel nápad jít sbírat houby měla na stejném místě a ve stejnou dobu zhruba desítka dalších houbařů. Takže úlovky nijak převratné. I s darovanými úlovky nám to vyšlo na dvojnásobné naplnění sušičky. Cestou zpět jsme za Frýdkem Místkem překonali první tisícovku najetých kilometrů.

Tento víkend se naskytlo mnoho míst pro výlet. Původně jsme mířili na jarmark v Kravařích, ale opět zůstalo u prvního cíle. Tím byla námořní bitva s piráty na hlučínském jezeře. Poté se Kubíček projel na koni na sousedícím ranči. Nikolka se zájmem sledovala z blízka zvířátka v minizoo (koníky, ovce, kozy, lamu).

Na zpáteční cestě ze Stachovic jsme si naplánovali výlet na kunínský zámek a starojičínský hrad. Časově jsme stíhali pouze renovovaný kuninský zámek, jehož prohlídka trvala kolem hodiny. Prohlídku hlavně motivovala výstava jiřinek, která se zde odehrávala. Prohlídka byla docela zajímavá. Exponátů mnoho nebylo, ale zato autentické od bývalých majitelů zámku. Obě děti prohlídka zmohla natolik, že na konec jsme je spící nesli oba. Cestu zpět jsem zvolil přes Bartošovice, kde jsem s Jitkou Kubíkovi ukazovali místo naší svatby.

Po čtrnácti deštivých a smutných dnech dovolené jsem se vrátil do práce. Nikolka byla dneska v poradně u doktorky. Od posledně přibrala 0.5 kg. Na přírustku váhy se určitě projevila jeji chuť k jídlu. Pokud vidí někoho jíst, je hned u něj. Kubovi málem bere jeho jídlo z úst. U doktorky dostala kapky proti kašli, který ji dlouho trápí a mastičku proti nachlazení.
Koupili jsme nosič pro dítě na záda. Včera jsem Nikolku cvičně nosil doma. O víkendu ho vyzkoušíme během výletu na kunínský zámek a starojičínský hrad.
Každým dnem čekáme kdy začne Nikolka sama chodit. Už dokáže jít a držet se jenom za jednu ruku. Také začíná mluvit. Hlavně když má hlad a chce něco k jídlu vyluzuje mňam mňam nebo ham ham. Už se ji docela daří říkat i máma a tata.

V půli dovolené jsme realizovali plánovanou a tragickou událostí oddálenou cestu k Jituščiným tetičkám do Žárovic. Poprvé jsme jeli naším autem. Jitka seděla mezi dětmi v sedačkách vzadu a její maminka na sedadle spolujezdce. Kia cestu zvládla i jízdu po dálnici s dostatečným výkonovým přebytkem i při zatížení (3 dospělé osoby, 2 děti, plný kufr). V Prostějově začalo silně pršet a déšť nás provázel až do Žárovic, kde najednou bylo sucho. Po pár hodinách už to ovšem nebyla pravda. Na výlet jsme si s sebou prostě přivezli déšť. Pršelo celou dobu našeho pobytu. Proto jsme zrušili i plánovanou cestu do Vyškova na Dinopark. Snad příště. Když jsme po pár dnech odjížděli, počasí se najednou změnilo a cesta domů už byla suchá.

Dnes jsme se rozloučili v obřadní síni v Horní Suché s moji babičkou. Naposledy jsem ji mohl vidět a v slzách se rozloučit.

Začala moje dovolená. Počasí se jako mavnutím ruky změnilo z hezkého teplého na studené a deštivé. Jako by předznamenalo tu tragickou zprávu, kterou mi ráno volala máma. V sedm ráno zemřela moje babička. Ve věku 86 let na mozkovou mrtvici. Tahle zpráva mě hodně zabolela. Odešla babička, se kterou jsem denně prožil první čtvrtstoletí svého života.

Na konci tropického července jsme se vydali na výlet na nedaleký hrad Hukvaldy. Ovšem počasí se najednou zkazilo a začalo drobně mrholit. Po měsící hezkého počasí s teplotami nad 30 stupňů mi to připadalo jako pomsta. V Hukvaldech jsme se nejprve schovali před kapkami na výstavě tropických rostlin a živočichů (Tropic). Procházet se pár centimetrů od živé americké pumy byl docela zážitek. Ovšem mluvící papoušci nás zklamali. Mlčeli jako zařezaní. Výstava je umístěna ve sklenících kolem a v prostorách rodinného domku. Sice malinkatá expozice, ale rozhodně zajímavá.
Poté jsme již vyrazili do kopců nad Hukvaldami, kde se rozléhají zbytky středověkého hradu. Vzhledem ke kočárku jsme zvolili delší, zato asfaltovou cestu. Na začátku ní jsme se zastavili vyfotit u sochy lišky Bystroušky. Pak už stoupala cesta až k vrcholu, který obepínají zbytky hradeb. Pro obě děti to byla první návštěva hradu v životě. Niki ji ještě mnoho nevnímala, zato Kubíček neustále chtěl vidět více a více. Počasí se nakonec trochu umoudřilo a přestalo pršet. Jedním z výsledků výletu je i rozhodnutí koupit nosič pro dítě na záda, abychom mohli Nikolku nosit na místa, kam kočárek moc nepatří.

Kubíčka jsme odvezli babičce na Pacalůvku, kde bude týden trávit prázdniny. Na zahradě se vyřádí v těchto teplých letních dnech ve velkém bazénu. Babička se s dědou vrátili z dovolené v Turecku. Promítali nám co natočili na video.

Dostali jsme slevovou poukázku od Eurotelu na vstupné do ostravské ZOO. Když jsme tam přijeli překvapila nás dlouhá řada čekatelu se stejným modrým lístečkem. Čekání jsem raději s dětmi vzdali a šli si prohlédnout zvířata za plnou cenu. Přesto bylo všude plno návštěvníků s eurotelovskými brožůrkami plnících nějaké úkoly.
Příhoda pro zasmání: Soutěžící vyplňovali test, jehož první otázka zněla: "Jaký je největší savec?". Za námi jdoucí rodinka tuto otázku řešila docela svérázně. Otec rozhodl, že je to medvěd. Zbytek rodiny nesouhlasil. Ovšem odpověď maminky mě dostala do kolen. Proti medvědovi se ohradila následujícím argumentem: "Medvěd? A od kdy je medvěd savec?"
Kubíček se oproti loňsku nesháněl neustále po skluzavce, ale pospíchal aby viděl další a další zvířata. Nikolka zaraženě z počátku hleděla a na konci už usnula únavou.
Doma jsme konstatovali, že to byl velmi podařený výlet.

Na začátku léta jsem si vybral pár dní dovolené. Svátky letos vyšly na středu a čtvrtek. Většinu jsme trávili ve Stachovicích. Tam přijeli švagr s rodinou z Prahy. Takže se u babičky sešlo všech pět vnoučat (Danielka, Kubík, Kačenka, Nikolka a Verunka). Na ně se jeden den přijely podívat tetičky z Plumlova a Žárovic.
V pondělí 3.7. jsme zaplatili za projekt na vyhrazené parkovací místo před našim domem a zažádáme o povolení ke zřízení na městském úřadě. Tím se zabavíme stresu při každém návratu domů. Zda bude volné místo nebo ne.

Nikolka absolvovala povinnou zdravotní prohlídku. Je to zdravé a živé dítě vážící 7,2 kg a měřící 70 cm. Veškerou energii spotřebovává nyní na neustálé lezení a stavění se u rodičů, pohovek a stolku. A už nejenom to. Nastala další fáze. Tou je obcházení kolem stolku a pohovek. Vzpomněli jsme si na dobu, kdy Kubíček obcházel stolek kolem dokola a všechno z něj stahoval. Museli jsme umísťovat hrnky a další předměty doprostřed stolku, kam nedosáhl. Dnes to máme zpátky, pouze v růžovém.
V Ostravě panuji tropická 30-ti stupňová vedra. S Kubíkem máme každodenní rituál. Dopřáváme si točenou zmrzlinu. Jdeme na ní do stánku u hlavní cesty a Nikolku dostaneme do kočárku. Pokaždé si během procházky zdřímne. Dneska točili modrou zmrzlinu (s příchutí tropického ovoce).

Dnes se součástí naší rodiny další přírůstek. Při narození měřilo 3990 cm a vážilo 1079 kg. Jmenuje se KIA RIO.
Aktuální výška dětí: Kubíček 97 cm, Nikolka 70 cm

Jeden týden v životě moc neznamená, ale ve vývoji miminka, které ochutná pocit samostatného pohybu, to představuje dlouhý evoluční čas. Minulý týden Nikolka se začala sama pohybovat dopředu. Zprvu plazením a neobratnými pokusy o lezení. Dnes už jenom leze. Rychlost pohybu se zrychluje z prvotních vrávoravých pokusů, kdy nevěděla co s rukama a jak koordinovat pohyb současně s nohama a tak padala na nos, k současnému skoro již stabilizovanému pohybu. Ačkoliv možná kroucení zadečkem je předzvěstí budoucího ženského způsobu pohybu po dvou. V kočárku v bdělém stavu zásadně neleží. Vsedě se toho dá přeci vidět mnohem více a taky okraje kočárku a různá plastová kolečka je potřeba ochutnat. Bez poutacích popruhů jsme mohli cestovat dokud jenom ležela. Dnes to už taky vzhleden k jejímu hemžení uvnitř není možné. Nejen kolem kočárku je přeci tolik zajímavých věcí, ale i pod ním se skrývá něco, co je potřeba důkladně si prohlédnou, když už na to nelze dosáhnout. No a dnes definitivně došlo k situací, která znamená velkou změnu v našich životech. Bezstarostný pocit bezpečí je tímto pryč a musíme dávat na nezbednici větší pozor. Večer se poprvé v postýlce postavila sama na nohy. To znamená, že se bude pokoušet postavit všude, kde narazí na dostatečnou oporu a kde objeví zajímavé věci doposud odklizené bezpečně mimo její dosah. Dne, kdy bude rotovat kolem konferenčního stolku jako Kubíček a vše budu odklizeno doprostřed, kam nedosáhnou její zvědavé prstíky, se neodvratně blíží.
Aktuální výška dětí: Kubíček 97 cm, Nikolka 67 cm