Ostrava
Území dnešní Ostravy bylo od pradávna vstupním místem do Moravské brány, kudy
procházely obchodní stezky od Baltského ke Středozemnímu moři. Už před dvaceti
pěti tisíci lety měli na vrchu Landeku své sídliště lovci mamutů, kteří tu jako
první na světě používali uhlí z místních dodnes na povrch vystupujících slojí k
udržování svých ohnišť. Od 10. století tam měli jedno ze svých početných hradišť
příslušníci slovanského kmene Holasiců. K zalidnění kraje došlo hlavně ve 13.
století.Město Ostrava bylo založeno v 1. polovině 13. století na břehu řeky Ostravice u jejího soutoku s Lučinou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1279. Uprostřed oválné půdorysné dispozice je situováno velké obdélné náměstí, dnes Masarykovo, jemuž vévodí renesanční věž dřívější radnice ze 16. století a v blízkosti morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1702, nejstarší dochovaná barokní socha. Vedle náměstí stojí kostel sv. Václava z první třetiny 14. století, gotická stavba na románských základech, která je jednou z nejstarších sakrálních staveb v kraji. Zřícenina slezskoostravského hradu na ostrohu při soutoku řek Lučiny a Ostravice připomíná historické územní vztahy. Mezníkem v historii města byl nález uhlí v polovině 18. století a především vlastní rozvoj těžby v souvislosti se založením Rudolfovy huti ve Vítkovicích v roce 1828 a vybudování železnice z Vídně do Krakova, která v roce 1847 spojila Ostravu se světem.
Měšťanská zástavba prošla řadou stavebních etap, přičemž nejrozsáhlejší probíhala ve 2. polovině 19. století a na počátku 20. století, v době, kdy vrcholící rozvoj průmyslu a s ním příliv finančního kapitálu umožnil přestavbu celého města. V té době je postavena novorenesanční bazilika Božského Spasitele, druhá největší na Moravě, která je od roku 1998 katedrálním chrámem ostravsko-opavského biskupství.
Novodobou dominantou města se stala Nová radnice, sídlo magistrátního úřadu, jejíž věž s vyhlídkovou terasou pro veřejnost je vysoká takřka 86 metrů. Z ochozu radniční věže naskýtá se velkolepý rozhled po celé kotlině ostravské lemované z jihu velikány beskydskými, k západu valem Jeseníků a k východu plošinou hornoslezskou, z ní je daleko větší rozhled nežli z vyvýšeniny landecké (270 m n. m.) a pohodlnější nežli z vrchu Hladnova (290 m n. m.) nad Slezskou Ostravou.
Ostrava